Číst celou kapitolu
Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
