Číst celou kapitolu
Dnové pak moji rychlejší byli nežli posel; utekli, aniž viděli dobrých věcí.
Země dána bývá v ruku bezbožného, tvář soudců jejich zakrývá: jestliže ne on, kdož jiný jest?
Pominuli jako prudké lodí, jako orlice letící na pastvu.
