Číst celou kapitolu
Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dáš viděti svatému svému porušení.
Protož rozveselilo se srdce mé, a zplésal jazyk můj, nýbrž i tělo mé odpočine v naději.
Známé jsi mi učinil cesty života, a naplníš mne utěšením před obličejem svým.
